Diskuse > Přidat příspěvek

Ahoj všem,
tak jsem si pročetla vaše články a je mi do pláče.Léčím se s panickou poruchou a dnes když jsem byla u psycholožky a opět jsme rozebírali mámu,tak terapeatka došla k závěru,že moje máma touto chorobou trpí.Ty svoje ataky paniky mám zřejmě kvůli ní.
Jen vám chci teď popsat ve stručnosti chování mojí mámy a budu všem vděčná za jakékoli připomínky a názory.
A´t uděláme pro mámu cokoli je to špatně.vždy se vrazí buď k rozbvodu,že tátu mám raději nebo podle ní za ní jezdím jen proto abych od ní něco dostala (což je samozřejmě blbost).Před 8 měsíci se min narodila dcera.Doufala jsem ,že jí to pomůže a bude mít konečně pocit že má pro co žít.Nic méně jsem díky jejímpsychickým problémům,kdy mě neustále bombardovala SMS,že jí nenapíšu a že si jí nevšímám a neposlouchám její problémy ,jsem se psychicky zhroutila a skončila na krizovém centru v Bohnicích.Když při další návštěvě jí můj přítel řekl co se stalo,tak mi řekla že přeci nemůže za co ,že si její problémy zabírám.Ona nikdy za nic nemůže a za všechny její problémy mohou druzí.Nemám jí ráda(i přesto že jsme k ní začali jezdil 2x do týdne,z Prahy do Prostějova),když jí pošlu u psychiatrovi,tak jsem ta nejhorší dcera,která v ní vidí blázna.nechce si nechat poradit a pokaždé ,když se o to snažím,tak to končí hádkou a psychický vydíráním.Už nevím jak dál,protože mám neustále pocit,že za to můžu já.
Budu ráda když mi napíšete,proč tato porucha vzniká a já proto mohu uzdělat ,aby se cítila lépe.
Předem moc děkuji